Správné vytápění domácností je důležitým faktorem pro zajištění zdravého a příjemného životního prostředí. Pokud však nejsou přijata opatření k prevenci, může nedostatečné vytápění vést ke vzniku plísní. Plíseň se vyskytuje zejména v kombinaci vysoké vlhkosti s nedostatečným vytápěním a větráním. Jak lze tedy zabránit vzniku plísní při úsporném vytápění?
Pokud chceme topit úsporněji a snížíme teplotu vzduchu v místnosti, ale nevěnujeme se vlhkosti vzduchu, může se na některých plochách v místnosti objevit plíseň, i když jsme ji tam před snížením teploty neměli. To platí zejména u starších objektů, kde třeba proběhla výměna oken za moderní těsnější okna. Samozřejmě to ale nemusí platit pouze pro starší objekty. Roli hrají i nesprávné technologické postupy při stavbě relativně nových domů.
Jak je to s vlhkostí vzduchu v místnosti?
Platí, že pokud má vzduch v místnosti například teplotu cca 24 °C a změříme relativní vlhkosti 60 %, obsahuje cca 14 gramů vodní páry na metr krychlový (absolutní vlhkost vzduchu). Jestliže nedochází k větrání, ve vzduchu zůstává stejný objem vodní páry. V situaci, kdy budeme topit na nižší teplotu, například 18 °C, dojde k nárůstu relativní vlhkosti na hodnoty přes 80 %. V kombinaci s nedokonale ohřátými povrchy zdí začne docházet ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na zdech. V dlouhodobém horizontu pak takové podmínky povedou ke vzniku plísní.
Jaké jsou ideální hodnoty relativní vlhkosti v místnosti?
Výše uvedená situace je celkem extrémní, ale není ani neobvyklá. Když pomineme radikální řešení, kterým jsou stavební úpravy, existuje několik možností, jak se s tímto problémem vypořádat. Zaprvé, je důležité topit a větrat správným způsobem. Teplý vzduch v místnosti ohřeje a vysuší také povrch stěn. Větráním v situaci, kdy je relativní vlhkost venku nižší než relativní vlhkost uvnitř, vyměníme vnitřní vlhký vzduch za venkovní studený a suchý vzduch.
Ideální je, pokud můžeme například meteostanicí měřit relativní vlhkost venku a vevnitř. Nemá cenu usilovně větrat, pokud je vlivem počasí venkovní relativní vlhkost přibližně stejná nebo vyšší jako vlhkost doma. Pokud dovedeme hodnoty měřit, je to první krok k tomu, abychom je dokázali úspěšně regulovat. Našim cílem by pak mělo být snížení relativní vlhkosti v domácnosti pod 60 %, respektive dosažení relativní vlhkosti v rozmezí 30 % až 60 %, protože ani příliš suchý vzduch nám neprospívá.
Krátkým větráním domácnosti hned ráno a v průběhu dne zajistíme, že vyměníme vzduch s vysokou vlhkostí za vzduch s nižší vlhkostí. Při krátkém větrání dojde jen k mírnému snížení teploty vzduchu v prostorách a nedojde k výraznému ochlazení stěn. Vzduch s nižším obsahem vlhkosti pak ohřejeme mnohem rychleji na příjemnější teplotu.
Jako bonus také snížíme koncentraci oxidu uhličitého v místnosti, takže pobyt v ní bude mnohem příjemnější. I koncentraci oxidu uhličitého lze měřit vhodným zařízením, které nás upozorní na nutnost větrání.
Jak větrat co nejrychleji?
Při větrání si můžeme pomoci některým z následujících způsobů, aniž by došlo ke zbytečnému ochlazení stěn:
- Otevřete okna naplno pouze na krátkou dobu – několik minut by mělo pro účinné vyvětrání místností stačit.
- Pokud máte v bytě nebo domě ventilaci, využijte ji a zapněte větrák, který bude odvádět vzduch ven a otevřeným oknem se pak díky podtlaku rychleji nasaje dovnitř čerstvý vzduch. Pokud nemáte ventilaci, použijte digestoř v kuchyni.
- Zapněte krátkodobě topení naplno, aby se nahřál vzduch a urychlil proces větrání.
- Větrejte v denní době, kdy jsou venku vyšší teploty a větší sluneční svit, takže zároveň mohou sluneční paprsky ohřívat vaše stěny a podlahy.
Pomůže odvlhčovač?
Stavební nedostatky můžete částečně kompenzovat odvlhčovačem. Ten pomůže i v situacích, kdy se vlhkost v bytě zvýší nárazově a krátkodobě, například po vymalování, úniku vlivem poruchy nebo při sušení prádla uvnitř bytu.
Odvlhčovač může pomoci například i na chatě, kde nemůžete zajistit pravidelné topení a větrání.
Co dělat, když se mi doma objeví plíseň?
V případě výskytu plísně můžete plíseň mechanicky odstranit (nejspíš pak bude nutné vymalování). Při tomto úkonu si chraňte dýchací cesty respirátorem, abyste nevdechovali spory plísní. Vyvarujte se používání přípravků, jako je Savo. Způsobí totiž zasolení zdi a zeď bude následně vázat ještě více vlhkosti, takže se zacyklíte v neustálém řešení problému s plísní a tento problém bude dále narůstat.
V rámci prevence se pak snažte snížit vlhkost v dané místnosti. Jak již bylo zmíněno, vlhkost bude vznikat na zdi v místech, kde je nízká teplota. K takovému prochlazení zdi často dochází vlivem tepelného mostu – stačí kovový prvek ve zdi nebo kámen, který je zvenku prochlazován. Může jít například o neodborně provedený překlad. Stavebníci si v minulosti pomáhali vším, co bylo po ruce, takže najdete nad oknem ve zdi třeba kus kolejnice, který nebyl dostatečně tepelně zaizolován.
Vhodnou prevencí plísní je také volba správného nátěru při malování interiéru. Pokud víte, že prostory mohou být náchylné k výskytu plísní, zvolte nátěr, který pomůže vzniku plísní předcházet.